Principy strojního kótování | 3/3 Zobrazování | Konstruování | Onlineschool.cz

Ukážeme si zde základní pravidla kótování strojních součástí (kótování děr, vícenásobných prvků, zkosení), jak skládat kóty do soustav a principy, které každé kótování musí splňovat, aby bylo možno z výkresu součást vyrobit.

Toto video najdeš také na webu Onlineschool.cz na

Principy strojního kótování

Registruj se k odběru, aby ti neuteklo žádné nové video! https://www.youtube.com/c/onlineschoolcz?sub_confirmation=1

Můžeš sledovat mou tvorbu na Facebooku: https://facebook.com/onlineschoolcz

Všechna videa z matematiky a dalších technických předmětů najdeš na https://onlineschool.cz

Automatický transcript

Minuta: 0
Ahoj strojaři kótování neboli označování rozměru Dane součástí na vykrese maso pravidla, ukážeme si jak kotovat jednoduché strojní součásti, jak ty kouty shlukovat do jsou stále mrkneme na nějaké principy, kterých se musíme držet, aby podle výkresu slovu bez něco vyrobit jdeme na pohledu. Tady to je to součástí si vysvětlíme na začátek základní názvosloví, ať vůbec víme, o čem mluvíme číslo, které vlastně udává ten samotný rozměr. Tak to je tak o ta jo. Ta není ta celá soustava tady s šipkou telete čáry. A to číslo dohromady, nekota je jenom to číslo potom ta čára vlastně, která má šipky ty hraničící. Také se říká kótovací čára. No a potom vlastně ty čáry Mezi kterými ta kótovací čára existuje. Tak tím se říká vynášecí čáry. A u nich jedu. že
Minuta: 1
vlastně ten rozměr který kupujeme je vlastně jich Kolmá vzdálenost kdybych třeba udělal ty vynášecí čáry tak to tak potom nutně tak kótovací čára musí být nakreslená tak to a ten rozměr co je tady popisujeme vlastně délka tady tohoto zkosený jsou ale i jiné způsoby označování délek a to je skrze odkazovou čáru odkazová čára se skládá z té samotné odkazové čáry potom jejího praporku a na ně mi napsal nějaký text který nám zase dává informace o rozměru části může být použit i různými způsoby buď třeba jako zde kde popisuje tloušťku tady to je to součásti nebo třeba u rozměrů kde ten rozměr tak malý že by se tam šipka nevešla třeba kdybych tady v názvu tu dvojku tak já bych tu odkazovou čáru mohl použít tak to a všem by bylo jasné že vlastně tady tahle ta krátká vzdálenost jsou Když
Minuta: 2
půjdeme dál a zastavíme se trochu u grafických pravidel. Tak u strojních výkresů je tak nějak domluvil dáno, že ta čísla, která mi tady označujte rozměry jsou další věc. Pokud není řečeno jinak, tak ten obrázek, který tady je je v reálném měřítku. Jo je to jedna ku. Jedné samozřejmě. Může se stát, že kreslím jako fakt velkou součást a ten papír by byl taky podle toho strašně velký, tak se řekne, že budu kreslit v nějakém měřítku to že ale v měřítku kreslím potom musím zapsat do popisového pole toho vykresu samozřejmě dneska už většinou. Kreslíme čtyřech a tak dál, ale kdyby náhodou, tak číslo tekutým je vždycky buď nad kótovací čáru nebo vlevo od ní rozhodně nikdy není tak Ota zapsána nějak takhle nebo nedejbože takhle vzhůru nohama jo, ale Počítače
Minuta: 3
Tohle už umí. Tak tohle moc nepřipadá v úvahu. No a potom ještě jedno důležité pravidlo, když Kreslíme trikoty v těchto je třeba hodně, tak je musíme vynášet. Tak aby tak od a nebo šipkách nebyla přerušena jinou čarou většinou ty programy už to umí tak, že se v tu chvíli ta druhá čára přeruší. Tak teda tyhle ty dva elementy přerušuje. Pokud ne, tak jí musíme přerušit nějak sami. Teď se už Můžeme dostat k kótování konkrétních konstrukčních prvků, když jsme byli u telete součásti, tak tady vlastně všechny rozměry délková v nich není nic moc. Přemýšlím, když se ale podíváme na tuhle tu hřídelku. Tak tady už ty rozměry nejsou všechny délkové třeba tady tento rozměr neoznačuje průměr hřídele. Pokud chci okótovat nějaký prvek, který je vlastně válcového charakteru. Tak to tě přidám ještě znak. Jsi tady. Průměr
Minuta: 4
možná si můžete říct, proč bych to třeba nemohlo kotovat poloměrem, jo, třeba takhle. Od poloviny racionálně v matematice to takhle klidně funguje. Akorát zkonstruování všechny rozměry tyčí a nebo třeba i vrtáku. Takže od toho iyer jsou v průměrech. Ano se taky průměr mnohem snáze měří, jo, když nebo prostě nějaké měřidlo odsaď pocaď změřím průměr, ale poloměr těžko, takže všechno co se může okótovat průměrem ta kokotovi průměrem. Naopak. Třeba tady máme Radius tedy jakési zaoblený. A tady už používám ne, znak průměru tady spí, ale poloměru označení RK tedy rádiusem používám tedy tam, kde je nějaká zakřivená plocha, ale není úplně uzavřená, jo, jako třeba ta valcova a potom ještě poslední případ zakřivené plochy je Plocha.
Minuta: 5
Můžeme si to představit, takže já tady mám vlastně válcovou hřídel. No a tady mám nasazený kus koule, abych to v tom vykresu nějak srozumitelně zaznamenal také ten Polom některými vlastně říká zakřivení té plochy. Já se přidám písmeno s od slova sféra a tím jasně dám najevo, že tady kotuji kulovou plochu. Můžeme si všimnout, že tady dodržujeme to poslední pravidlo, které se nezmínila o té grafiky, ta fialová osa hřídele prochází těmi značkami kód, takže proto je zde Přerušená další typ konstrukčního prvku, který se kotuje je zkosení hran většinou jde o povrchy, které vlastně na sebe doléhaly kolmo, ale my jsme trochu seřízená nebyla ta kostra jedno zkosení, už jsme tady měli u té hřídele. To je jedno z těch nejhlasitějších, protože je vedeno pod úhlem 45 stupňů, to je fajn v tom, že Na
Minuta: 6
zakódování takového zkosení mi stačí jedna kód a jako to je se výška toho zkosený a pozor tady. Připíšu krát 45 stupňů a nemusíme se nějak zabývat, jestli se bavím o tomhle úhlu nebo tady o tomhle už je to jedno, protože oba jsou 45 stupňů, pokud ten úhel, ale není teta 40 stupňů, tak už musím zakótovat, který z těch úhlu myslím, třeba tady toto zkus s ní je vedeno pod úhlem 30 stupňů. Takže já už tady nemůžu napsat 6 x 30 stupňů, protože ten týpek co to bude vyrábět nebude vědět, z které straně těch 30 stupňů, myslím, jestli tady nebo tady proto ty zkosení, která nejsou 45 stupňů zakotvil u toho zkosení a zároveň úhlem. Může se stát, že to zkus s ní je tak malý, že ty čáry, které by ho znázorňovaly by byly sobě fakt ble. A jenom
Minuta: 7
by tvořily vlastní jedno tlustou čáru. V tu chvíli si pomůžu takovým grafickým zjednodušením, že tady nakreslím pouze jednu čáru a pomoci odkazové čáry. Tady řeknu, že to zkus s ní má výšku 0,6 a je vedeno pod 45 stupňů, můžeme jít na další část a Konstrukční prvek. A to jsou různé díry. Kdy začnou útesu části? Tady vpravo také tady ty díry jsou průchozí, kdo vlastně skrz toho součástí a dobře. Vidíme, že potřebujeme u teď jede zakreslit dobře dvě věci jednak dát naprosto srozumitelně najevo. Jaká je její poloha, což tady máme a potom samotné rozměry díry tady tato dírama vlastně zahloubení, skládá se defakto jakoby ze dvou vyvrtaných válců, takže potřebuji tady zakótovat průměr té malé díry, potom průměr té širší díry. No a potom hloubku toho zahloubení u neprůchozích je U těch
Minuta: 8
které neprochází naskrz materiálem, tak tam krom jejich polohy, kterou tady zrovna sice nemám, ale mohla by být za kotovanem pohledu. Potřebuji zakreslit průměr díry a potom její hloubku. Potom se tady je taková špička, která jenom symbolizuje to, že takhle to v reálu vypadá. Sice bude, ale tady ta špička se vlastně nijak ne kotuje. Ani ten úhel ani její hloubka Další 6. Věc je, že se některé Konstrukční prvky. To je součástí. Opakuji vícekrát, nemusí se jednat třeba jenom o tyto čtyři díry, ale těch děr by tam mohlo být třeba 20. No já bych musel jednak nějak zakótovat C20 pozičně potom tady dát 20kč, no, ale protože jsme od přírody líná stvoření. A chceme si to co nejvíce zjednodušit, tak můžeme použít toho, že mi za kódujeme jeden ten prvek třeba. Tady máme
Minuta: 9
zakoutova. No tu kružnici, na které jsou vlastně středy těch děr. No a potom tady za značím průměr díry a řeknu, že ty díry jsou čtyři. To samé jsem mohl de facto udělat i tady, že jsem tady mohl napsat vlastně dvakrát, ale tady ta osa symetrie už to udělal. Ona mi řekla, že přesně ty rozměry budou i zde a zároveň je jasný, že teď jede. Jsou to pouze dvě, takže tady to nebylo až tak akutní poslední detail, který si ještě vzpomínám, že by mohl zjednodušit některé vaše výkresy je ten, že pokud mám plochou součást. Tak já tady nemusím kreslit boční pohled, ale můžu tady touto odkazovou čáru říct, že prostě ploška té součástí je 15mm. Se
Minuta: 10
kotovat nemají jedna z nich jsou pravé úhly. Nikdo tady není takováhle značka, jo. Prostě je to jasně vidět, tak to není třeba kontrolovat potom s někým rádiusy nebo zaoblení, které navazují na rovnoběžné čáry. Já bych se tady sice mohl zakódovat tenhle ten Radius. Ale jaký by on byl. A jak by ho zjistil? No vím, že tahle ta kružnice plynule navazuje na tady tento průměr, který je 80 tím pádem je jasné, že ten Radius bude 40, ale protože je jasné, jak je ten Radius bude díky tomu, že ty legíny jsou rovnoběžné, tak nemá smysl ho kotovat, jako ta by byla nadbytečná no. A poslední věc, která mě napadá, že se nemusí kotovat jsou všechny prvky, které mají symetricky okotované ho kámoše nějakého proti partnera třeba tady u těch děr. To je dobře vidět. Já už tady
Minuta: 11
jednou tuto díru okolo toho mám. Na proč bych kupoval tady toto díru tady tato osa. Symetrie mi Jasně říká, že tyto díly jsou stejné, jo. Je to další zjednodušení, kterým si můžu usnadnit práci o tom jak kotovat jednotlivé Konstrukční prvky. Už jsme si řekly dost. A teď přijdeme na úvahy o tom, jak ty vlastně za sebe skládat. Podíváme se na soustavy kol. Mám tady dvě hřídele, které jsou úplně identické a točím se teď budeme zabývat je jak vlastně za sebe skládat ty rozměry, které mi tady označují ty délky. Já můžu kupovat takhle postupně, kde vlastně jednotlivé ty délky popřípadě tloušťky okolo to vám takhle za sebou tomuhle způsobu se říká řetězcové kótování a ono se používá hodně zřídka, protože on má tu nevýhodu, že akumuluje chyby, kdybych Každé
Minuta: 12
té délce měl hypoteticky vědomí chybu třeba jeden milimetr, což se zrovna u těch 10
Minuta: 13
od toho levého koncert hřídele další ze způsobů, jak kotovat základny je nemít. Ty takhle nad sebou, ale dali všechny dole hned a dát jim všem společný počátek se vlastně tato 0 s kolečkem na A5 celkem jasné, který je rozměr. Co znamená často se ale nepoužívá styky jeden nebo druhý způsob, ale jakýsi kombinovaný tady vidím, že mám třeba prstit toho kombinování od základny, kdy tady tento povrch jsi pro mě z nějakého důvodu důležitý, tak kotuji od něj od této základny, ale nekoupil všechny ty délkové rozměry, já mám tady třeba tenhle ten důležitý povrch, tak si za kulturu tuhle tu vzdálenost. No a nakonec tu mám celkovou délku té součástí vidíme tedy, že kótování je celkem dost tvůrčí proces a máme spoustu Variant, jak tu danou součást okótovat. Je tam taky trochu
Minuta: 14
dávka psychologie, protože potřebuji to zakreslit, tak abych měl jistotu, že ten člověk, který tu součást vyrábí všechno pochopit a proto bych se měl držet několika pravidel, to první z nich neříká, že to kótování musí být naprosto jednoznačné z toho, jak to zakotvil nesmí být možné jiný výklad toho. Jaké jsou teda ne délky. To tedy znamená, že tam musí být zachovány všechny rozměry zároveň, ale těch rozměrů by tam nemělo být víc, než že třeba třeba tady z této součásti jeden z těch délkových rozměrů, je tu navíc, já se třeba řeknu, že tenhle A to proto, že když tady mám celkovou délku 80 a tady tyto dvě kouty, kterými dohromady dávají 55, tak já si tuhle tu vzdálenost může dopočítat, protože 55 plus 25 mi dá těch 80. Tohle to je typický příklad překódování, já vlastně k jednomu rozměru bych neměl být. Schopný se dostat
Minuta: 15
dvakrát další věc. Já bych teda ne prvky měl kotovat v pohledu popřípadě v řezu, ve kterém je naprosto jasné, o jaký prvek se jedná, když mám třeba na to situaci s těmi dírami, které byly zde. Tak já bych sice mohl ty díry okótovat tady tady jeden průměr a tady druhy průměr potíž je v tom, že při tom vrchním pohledu. Já vlastně úplně nevím, co to je. Jsou to sice nějaké kružnice, ale až tady v tomhletom řezu. Já vidím, že se jedná o vyvrtané díry a vím, že to širší zahloubení je vliv tady tomuto povrchu, jo, takže kódujeme tam, kde je jasně vidět, o jaký prvek se jedná. Jedna z dalších chyb, která se sem tam objevuje, i nějakých testech je, že bych se snažil kotovat skryté rozměry tedy rozměry, které v tom daném pohledu nejsou
Minuta: 16
vidět třeba tady toto součást má vyvrtanou skrz naskrz. Díl to vidím dobře na tomhle tom pohledu, ale já nemůžu kotovat nikdy tyhlety neviditelná lajny. To je jedna věc 2. Věc. Já bych si tady mohl dodělat osu, která mi značí symetrie a zakótovat tady po lol. Ale zase kotuji něco, co pořádně nevím, co je proto polohu té díry jsem zakódoval až tady v tomhle tom pohledu. Kde je naprosto jasné, k čemu se ptá kóta stahuje a nakonec ještě nějaká přehlednost a čitelnost jednak z respektu k tomu. Takový který to po mně bude číst, ale taky kvůli nějaké mcontrol a pokud to jde, tak s tím co tam snažím dát trochu volnosti. Nesnažím se za každou cenu prostě narvat dovnitř do té součásti, ale
Minuta: 17
spíše vytahuji mimo to součást. Taky se snažím tu Kotva, tak aby se minimalizovalo křížení těch pár. Ne, že by to bylo úplně zakázané, ale čím víc tím líp na Jak už jsem říkal, pokud mi nějaká čára přerušuje šipku nebo kótu, tak tu čáru přerušíme.

Předchozí video

Videosbírka | 8/8 Dvojné integrály | Matematika | Onlineschool.cz

Další video

Nobelovy ceny za fyziku 2019