Perkův dalekohled – největší teleskop v ČR (AFO verze)

Mimořádný díl Dobré vědět jako pocta nedávno zesnulému Luboši Perkovi. Astronomovi světového významu, kterého často našinec ani nezná. Je po něm přitom pojmenován největší dalekohled v ČR.

Ke krátkému filmu, na kterém se podíleli studenti MMT na Slezské univerzitě v Opavě přidáváme náš úvod. Takto jej také prezentujeme na letošním ročníku AFO.

Pokud se vám líbí, hlasujte pro něj: https://afo.cz/hlasuj/

MMT: https://www.mmtech.cz/
Film z Chile: https://www.zatmenislunce.cz/
Náš facebook: https://www.facebook.com/dobrevedet.cz/
Náš instagram: https://www.instagram.com/dobrevedet_zakulisi/
Pomáhá nám SLU: http://mixuj.slu.cz
A také hrou.cz: http://matematika.hrou.cz

Automatický transcript

Minuta: 0
Kdo byl na Academia film Olomouc v roce 2019, možná si pamatuje na film Grygar, který vznikl u nás na oboru multimediální techniky na Slezské univerzitě letos představujeme film o nedávno zesnulým Luboši prckovy grygarovi učiteli a astronomovi astronomického významu bude dobré vědět, jak takové filmy u nás na oboru vznikají, to se tak jednou sejde, že při natáčení filmu o Jiřím grygarovi. Zjistíte, že jeho mezinárodně uznávaný učitel Luboš Perek nejen, že ještě žije, ale těší se při kladném uzdraví byla obrovská chyba s ním neudělá pro film rozhovor, považte sami dávno před vypuštění první družice prev konzultoval s arthurem c Clark and geostacionární satelity a vesmírné výtahy. Vsadím se, že jistě plánovali. Jak lidé budoucnosti budou díky. Parabolickým
Minuta: 1
anténám směřujícím z každého domů k satelitům 10 km na drobný Cam přijímat ty nejkvalitnější televizní pořady šířící kulturu a lidské poznání a tu si dejte nějaký Béčka a to v době, kdy se do vesmírného prostoru podívala leda, tak fau cvaj při výletu do Antverp vesmírný prostor pereg také pomáhal definovat a určit pro něj pravidla ve vesmíru nebyl zpočátku nikdo a pak si na něj všichni chtěli klást nároky. Díky berkovi, alespoň dočasně zvítězila orbitální mechanika nad politikou. A vzniklo kosmické právo pereg řešil i kosmický odpad, kterým se zamořuje okolí země satelity na nízké oběžné dráze sviští extrémními rychlostmi. Čím je jich více, tím je větší šance, že se srazí a vznikne mnoho úlomků, které se ale nesvítí k zemi, ale podobnou rychlostí pokračují na podobné oběžné dráze jako mračno jako výstřel. Brokovnice,
Minuta: 2
který může zasáhnout a roztříštit další satelity, které čeká stejný osud a díky řetězové reakci přijdeme o všechny satelity na nízké oběžné dráze. A také si znemožní m vysílat na ní další, protože stejně dostanou během chvíle zásah kosmickou brokovnici a to vše si uvědomil a řešil desítky let předtím než se Elon Musk rozhodl vyslat na oběžnou dráhu 10 10
Minuta: 3
multimediální techniky, kde se učím a popularizovat vědu, studenti se u nás naučí porozumět základům fyziky a astronomie matematiky a zároveň i tvorby pořadu pro televizi a Planetária nebo YouTube našim obřím ateliéru namíří své kamery světla mikrofony a stativy na věc a až popularizuje ho a někdy za věcem vyjedou na jeho pracoviště třeba do Jižní Ameriky na Kanáry nebo do Ondřejova a popularizuje ho tam než aby ho tahali do ateliéru vzniká u nás i pořad dobré vědět, který si vyhledejte na YouTube ten kombinuje vědu a humor, který řekněme neurazí, příští rok se snad na a potkám s dalším našim filmem, který se jmenuje do Chile za zatměním slunce i tento studentský film vzniká na Slezské univerzitě v Opavě na oboru multimediální techniky, jestli Dovolíte pustíme vám ještě půlminutový trailer k tomuto filmu a pak už se můžete podívat na film. perkuv
Minuta: 4
dalekohled, čus Vypadá to, že přišel mrak a jestli se do 20 minut nerozpustí. Tak se pěkně Já jsem udělal takovou akci, že bych potřeboval studenty ze středních škol, kteří by dělali výpočty a myslel jsem si, když neudělají ty výpočty, tak já potom budu moct dělat ty závěry. No jo, jenomže to děláš i studenti, po kterých se musel všechno přepočítávat.
Minuta: 5
Takže žádná úspora velká času. To nebyla, ale vzbudilo to aspoň zájem o těch studentů a mezi těma dvěma studenty byly 2. Bylo jich tam Celá řada. A dva si velice dobře pamatuji. Jeden byl Jiří Grygar a druhý byl Luboš kohoutek. Když ten stroj přišel do provozu. Tak já už jsem byl na křesle ředitele a ředitel se musí starat o spoustu věcí, který z astronomii. Sice je ale spíš bohužel než v Bohumíně.
Minuta: 6
Nacházíme se na hvězdárně. V Ondřejově, kterou spravuje astronomický ústav Akademie věd České republiky. My jsme z té její historické části hvězdárnu založil v roce 898, doktor Josef Jan Frič čili její historie více jak Sto dvacet let a on vybudoval ne jenom první hvězdárnu na našem území, ale ta hvězda ne dnes také největší a nejvýznamnější v České republice. Tady se provádí samozřejmě dále výzkum vesmíru to Čemu se říká základní výzkum a to ve třech odděleních máme tu sluneční oddělení, které zkoumá naše nejbližší hvězda slunce. Máme tady oddělení meziplanetární hmoty, které pozoruje a steroidy a pomocí rozsáhlé evropské bordové sítě také bolí, když je velmi jasné meteory a případné pády meteoritu a máme tady také stelární oddělení v překladu hvězdné oddělení, které pozoruje
Minuta: 7
ostatní hvězdy. A pomocí největšího daleko do v České republice perková dvoumetrového teleskopu. Dostal jsem pozvání do Ameriky, což se velice dobře hodil, protože jsem byl na observatoři na mám dvě zóny taky nějaké výlety Na Tater a tam jsem pracoval s velkými dalekohledy m52 m54 tou komorou na páru a pořizoval jsem materiál pro katalog planetárních mlhovin. A o čem tu ta zkušenost s prací s velkými dalekohledy tam nebyl a potom užitečná, když se tady než těch padesátých a šedesátých letech se stavěl ten dvoumetrový dalekohled.
Minuta: 8
Rozhodnutí o pořízení dvoumetrového dalekohledu padlo v tehdejším Československu usnesením vlády v roce 1959, do té doby byl na československém území největší daleko je to v průměru 60 cm a to už se ukazovalo málo. Pokud měla Československá astrofyzika držet tempo a trend v se světovou astrofyziku dalekohled má průměr zrcadlového objektivu 2m ohniskovou vzdálenost 64 m a m délka toho tubusu, ve kterém je uložena optika je necelých 10 metrů má 27 to nové protizávaží a pokud se pohybuje celá ta soustava v kopuli, tak se otáčí něco přes 80 cm. Takže si můžeme představit, že něco co je velké jako autobus nebo lokomotiva, tak odsud pozoruje vesmír. Tak
Minuta: 9
tady ho máme největší kopuli v České republice o průměru 21 metrů. No a tak samozřejmě jsme rozhodli, že dalekohled musí být v Ondřejově, protože ty podmínky klimatický už tam vyhovují jedině bylo nebezpečí, že auta na dálnici budou svítit tam, kde by byl ten dvoumetr. No, tak nejdřív se uvažovalo o nějakých, že se tam postaví nějaký Jitko veliký má, ale potom jsme ten velký dalekohled dali authentic do lesa, kde už ten kde už ty reflektory. A jak jsi mi hrozně.
Minuta: 10
To si říká nejsi v roce 1960, tak to začalo, tak snad voní pozici, protože těsně před nimi ve středu astronomické unie do těch řídícím orgánem dostane čeští astronomové. Tak začalo to v Brně, kde jsem začal studovat fyziku a kde jsem chodil na hvězdárnu, kde jsem také potom pozoroval a pozoroval jsem dalekohledem. Sedí tam postavil Pan docent Perek, který byl tady šéfem brněnské katedry
Minuta: 11
a ten dalekohled byl docela dobrý, protože měl průměr 60 cm zrcadlo a s tím by se daly dělat tehdy docela slušné věci, takže já jsem například diplomovou práci jsem dělal na základě pozorovacího materiálu o jedné Kometě v Brně byl vypsán konkurz na místo videcký pracovníků pro budoucí dvoumetrový dalekohled, což tedy byla vlastně úplně Skoro bych řekl zázrak. Protože v té době bylo jenom osm dalekohledu na světě, které měly průměr Zrcadla 2 metry. A nebo větší. A teď najednou měl být 9 dalekohled, který měl být dva metry. A měl být v naší moci. A to ses konečně stalo nakonec v roce 1967 byl ten dalekohled. Slavnostně inaugurován a je už několik dní předtím, než byl inaugurován, tak jsem tam pořídil první Spektra v primárním ohnisku, protože zrovna Vybuchla nebo země na počet toho dalekohledu dobu Chladová, která byla vidět očima a jmenoval
Minuta: 12
se h&r delfíne a Pozorovali jsme ji potom velice dlouho, protože ona kupodivu vůbec nechtěla zeslábnou. Několikrát si ještě zase znovu se a stěhovala, takže to byla velice pozorovat na nová. To nám jako nadělil Ježíšek. Jaký byl student pan Grygar? Oni teď je velice dobrý, protože já totiž někde tam sedím a koukám na něj vždy vědecký vyučený společnosti. Tak když je nějaká přednáška, tak on za 6. Papírkama a tam má připravený dotazy ke všem možným oborům, kterého ty přednášky budou. A On rád jezdí vlakem, protože má čas a práci jestli by musel řídit, tak musí koukat na svět.
Minuta: 13
Má neobyčejně široký záběr. A jsme jaksi je to vlastně můj nejlepší nejlepší student. Principu to má tři ohniska newtonovo cassegrain a bude to znamená ten loket. Tak to je lomený Lomená cesta šedý, jaké má odrazová zrcadla mi to primárně
Minuta: 14
o ně školy je sice velice dobře z toho důvodu, že se nejméně ztrácí světlo. Máte tam jenom jedno odraznou plochu, ale má to tu nevýhodu, že ten to zorné pole maličké máte prostě všechno to jako hodně kompaktní, takže můžete dělat, že se slabší objekty, ale jako ty jasnější vyslovuje potřeboval dělat pořádně, takže to hlavní ohnisko, které se dneska používá. Tak to je velmi komplikované to skoro vlastně člověk tomu nemůže ani věřit. Prostě to zrcadlo vevnitř je s Kubou. Je položeno docela knížku tam někde asi tak v první třetině toho tubusu a vrhá to světlo tady do té modré konstrukce a tady to jde tím pilířem, ten je dutý a jde to dolů do suterénu a tam to hodně školy dlouhé 64m. Primární ohnisko, to má devět metrů, že
Minuta: 15
můžeme třeba by tati můžeme používat zároveň konev petrogas a také šlo, tak to dvoulitr se používá hlavně K spectroscopy. S kým pozorováním zejména také spectroscopy pozorováním horkých hvězd a během posledního roku jsme začali pozorovat exoplanety, takže i k pozorování exoplanet, nebo teda přesněji kandidátů na exoplanety takový určitě Paradox. Skoro bych řekl absurdita moderní astronomie, že se s tebou velkých dalekohledu dnes všichni sledují nejslabší nejvzdálenější nejméně cítili nejtmavší objekty a dá se říci, že věci, které jsou vidět pouhýma očima vlastně téměř nikdo nezná astronomicky. Já můžu říct jako příklad hvězdy Delta orionis. To je hvězda, kterou bez nejmenších problémů uvidíte z Prahy z Václavského náměstí a zhruba tak před 10 lety, přibližně jsme
Minuta: 16
publikovali článek, kde jsme zpřesnili její fyzikální parametry, protože je nikdo neznal, když se pozorují objekty v těch horkých hvězd, tak samozřejmě hledáte fyziku. Třeba těch obálek tě hvězd a disků, než tou exoplanets. Právě se jedná potom ohledání planety sluneční soustava, když máte systém hvězda a planeta, tak ta hvězda se otáčí kolem své osy, ale ona ještě ubíhá, protože tam jsou vlastně dvě hmotná tělesa, takže to těžiště trošku mimo střed a hvězdy. No a tím pádem je můžete měřit. Jak jak se k vám ta planeta pohybuje a vzdaluje tady tuhletu rychlost, tak jsou radiální rychlost jsme schopni měřit s přesností na 100 metrů za sekundu, což už vlastně stačí K nějakým potvrzování exoplanet. Třeba typu horkých Jupiteru, které mívají tady tyhle rychlosti až stovky metrů za sekundu to manévrování tady s tou kočkou ve tmě v noci to teda byla
Minuta: 17
záležitost docela složitá, jednou se tady stalo, že jeden pozorovatel. Nezkušený si neuvědomil, že ona má ještě A potřebuji tady kousek jako nějaký jako těleso, že Takže by jel nahoru a seshora srazil ten okulár a ten okulár padá a v kopuli byl jako zrovna jako astronom Luboš kohoutek. A on když viděl, že to padá. Tak běžel proti tomu a chtěl ten okulár chytit naštěstí nedoběhl, protože ten okulár udělat díru. Takže v té podlahy. No takže to máme už jako Lucka. Pomozte
Minuta: 18
mi paměti nebylo tady to ostění dřevěný v barvě v přírodní barvě toho dřeva. Myslím, že jo, že to bylo hnědý. No to bylo napsané hnědě a teďka je to teda modře. Jinak tady toto je původní zapadl. Podlaha je stejná pořád nemá žádnou změnu a ten dalekohled taky ne leda v kolik byl takhle teda od samého začátku. To myslím taky, ale to na tom pracoval jako já, že na takové věci jako prostě jaký to má být sladěné barvy. V roce 2012 byl tento daleko je pojmenován do té doby,
Minuta: 19
to byl dvoumetrový ondřejovský dalekohled zkráceně 2 m a byl pojmenován po docentu Luboši ferkovi a to z mnoha důvodu, ale především proto, že Luboš Perek se o něj zasloužil byl jedním z těch, kteří ho vlastně pomohli nejenom navrhnout z konfigurovat, ale zároveň vlastně ne jsem získat do Ondřejova. No tak já jsem si uvědomil. Víte, že vlastně hodně dalekohledů zejména v Americe. Jel observatory to je a po panu fialovi. Je tam řada observatoří. Který byly jsou pojmenovaný po těch kdo to financovali. Tak první co jsem udělala, že jsem řek, já jsem v opravdu výstavbu toho dvou metrů refinancovat.
Minuta: 20
Dalekohled tohoto rozměru má svoje místo severně od Alp určitě přispěl svým dílem k rozvoji astronomie v mnoha oborech. Mám doma někde formát A4, kde drobným písmem, jak to všechno kdo tady pozoroval, tak to neudělalo velké potěšení z ten přístroj je tak dobře využít a že i dneska má své použití a oprávnění je na velký dalekohledech. Vlastně ne. Máte velkou šanci získat více než několik pozorovací moci za sebou. A teď takže můžete maximálně zjistit, že nějaký oběd jakýkoliv, může to být Kometa hvězda Galaxie cokoliv jen zajímavá, ale už nemáte čas jí důkladně proměřit. Nemáte možnost získat další pozorovací řady a tam
Minuta: 21
právě nastupuje ten možnost nebo možností těch střední. Koho nejdu, protože na dalekohled jako je třeba ten ondřejovský není problém získat pozorovací řadu několik let i několik desítek let. Dnes se pozoruje na elektronické detektory, dřív se pozorovalo na skleněné fotografické desky, takže ty se musí nějakým způsobem digitalizovat, ale pozorovací řady 40 let i více tady jsou tak například tohleto Spektrum. Prý vám tady teď ukazuji je spektrum hvězdy, která se jmenuje prokyon a je to nejasnější hvězda v souhvězdí Malého psa, takže to je hvězda, která je vidět v zimě a řekněme načase nevěř a já mám srovnání s observatoř paranal, kde teda asi Na panelu vidíte ten osmimetrový dalekohled a vidíte otvírání dalekohledu. A co teda fascinující? Každý den je pro profesionální nástroj, který se tam stoupne takhle na ten ochoz a dívá
Minuta: 22
se na to, jak vlastně ten dalekohled se otáčí posunuje a též viď. Tu obrovskou masu, jak se potichu pohybuje a hlavně rychle, tak to je úžasné, samozřejmě tady tenhle ten dalekohled je trochu menší a trošku hlučnější, ale je to neméně úžasné se na to podíváte, že vlastně i po těch 50 letech. Ten dalekohled je ve velice dobrém stavu a vlastně je schopný schopný produkovat velice zajímavé videcký výsledky, pak si myslím, že tady tyhle tohle to je jedinečný pocit. Luboš Perek je velmi významným vědcem astronomem. Známý je katalog planetárních mlhovin, který
Minuta: 23
vydal spolu s Lubošem kohoutkem, ale je za ní také řada velmi významných funkcí byl ředitelem na stromech a ústavu Akademie věd byl předsedou české astronomické společnosti a velmi významná funkce byla vedoucí sekretariátu OSN pro využití kosmického prostoru. Kde byl jedním z prvních, kdo se začal zabývat problematikou kosmického smetí toho co zanecháváme po našich rozbitých družicích na oběžné dráze kolem země po třech letech mlhovin, protože by nebyli na žádném programu toho výboru pro Mírové využití kosmického prostoru tam byly věci, které se týkaly. Geostacionární dráhy, které se týkaly satelitu teď jestli přelety satelitu přes suverénní území
Minuta: 24
smějí být nesmějí být. Přišel tam mezi samé právníky první vlastně přírodovědec. A vyřešil dva problémy, kteří oni nebyli schopni vyřešit to znamená problém suverenity státu do výšky to definoval tak, že prostě je to tam kde A konečně družice může obléknout a nespadne v té výšce končí suverenita států a nad tím je volné moře hotovo a druhá věc upozorněna problém kosmického smetí až do roku 1919 v Praze v letošním roce oslaví své narozeniny. Starý věnoval zejména studiu planetárních mlhovin významným počinem k rozvoji selarni astronomie se stalo vydání
Minuta: 25
katalogu planetárních mlhovin v roce 1967 na U Luboše kohoutkem všechny přání a prostě tak pan docent perech je v podstatě impozantní postava téhle té oblasti tím co dokázal tím, co by Letím jak československou vědu československou kosmonautiku ve své době prezentovala podporoval vlastně ve všech těch funkcích, ať to bylo qf-100 bylo v těch dalších organizacích, který vystupoval, ale i právní zakotvení geostacionární dráhy to vlastně první práce. Kdy se vlastně celou řešit co? Tak jo. Ten se na ní drahá znamená v legislativě kdy. Obrázek, který jsem si udělal v Americe, abych mohl vykládat o tom, jak vypadá okolí naše země. Tak především. Tady
Minuta: 26
jeden dílek, to je jeden milion kilometrů, to je ta základní jednotka ten puntík ve prostřed, to je země a ten kroužek vedle toho ten malinký kroužek. To je geostacionární dráha, která je 36 tisíc km nad zemí. Upřímně řečeno, když si člověk uvědomí, že prostě jemu stole panu docentu ferkovi, tak není možné nic jiného, než to obdivovat, v jaké duševní svěžesti. To je sice trochu genetika, ale také to je to, že to trénuje. Ten mozek a cílevědomě a to je možné mu jenom dobrém slova smyslu závidět a popřát mu hodně zdraví a jak jsi duševní svěžesti do budoucích let. Píše se rok 1974. Eugene cernan Poslední muž na Měsíci 72
Minuta: 27
Eugene cernan ví o tom, že má československé předky jo, protože si pamatuje babičku a dědečka dědeček byl Slovák. Babička byla Češka. Takže on mi vlastně Federální kosmonaut. No takže on to věděl a chtěl samozřejmě na měsíc něco nějaký suvenýr z těch jako od svých předků a tak si koupil normálně někde na Manhattanu si koupil v nějakém obchodě československou vlajku. A to si dal do toho osobního balíčku, s kterým letěl na měsíc a na Měsíci tu vlajku vzal položili na měsíční povrch. Pak mi zase teda vzal zpátky přivezli tohle s tím, že jí věnuje československému lidu. Takže normálně přes americkou ambasádu zkoušeli prezidenta republiky, to byl myslím v té době Svoboda ten set obal přijmout, tak to zkusili na
Minuta: 28
parlament jako předsedu parlamentu, taky se to bál přímo, tak pak si vzpomněli, že akademie věd. Tak jestli by prezident akademie, taky se to má příjmu a teprve pak si vzpomněl, že astronomický ústav a zavolali berkovi, aby neřekl jo, ať přijedou. thanosovo alba na Staroměstském náměstí jsem jsem já s Vlastou. To je hluboko před svatbou. Někde jsme byli na výletě v neděli, ale už ani nevím, kde není tady psáno týden před koncem války, tam jsme jeli tramvají, no jistě. Ho tam teď jsme šli do
Minuta: 29
restaurace 200m řekne přesně, kde to bylo a matka Vlasty našla doma krabičku sardinek a měla od předvalky doma, tak ji k tomu dala, tak každý dostal z jablíček sardinky na ten na ten obložený chlebíček. Což týden před koncem války byla skutečná vzácnost. Křestní list 4. Září 1900 19 Já bych si přál, aby dvoumetrový dalekohled pracoval tak jak pracoval i teď v té době, kdy už není mezi největšími dalekohledy, ale kdy může mladé astronomy a mladý a stromky naučit. Jak se chovat u Velkého dalekohledu?
Minuta: 30
Jez pořád stejně hezké jakoby před tím půl stoletím. A jsem rád, že jste mě sem dneska dovezli, že jsem se mohl na něj podívat, tak to je od vás pro mě jako dárek k narozeninám, tak za ten dárek moc hezký, děkuji.

Předchozí video

Převody jednotek délky | 2/6 Fyzikální jednotky a veličiny | Fyzika | Onlineschool.cz

Další video

SLOVNÍ ÚLOHY » ROVNICE » SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ROVNIC Matika pro SŠ s Markem Valáškem ― 1. díl